Na to už je snad trochu pozdě, paní Literáková, ne? Co si ta ženská z Athelasu vůbec myslí? Že si z toho svého „sloupku“ udělá agitku a bude nás přesvědčovat, že máme jít volit nebo snad dokonce koho? A to si jako neráčila povšimnout, že volby už máme přes týden za sebou. Frk.
Hm, volby. Tolik emocí, tolik názorů, že? Tolik nesouladu. Ať řeknete cokoliv, ať si cokoliv – nahlas – myslíte, někoho vždycky naštvete. Pamatuji si to z rodiny, když jsem byla malá, kde se jednou za čas nad narozeninovým dortem sešly strany politicky znesvářené a nekompatibilní a průběhy i konce těch debat byly tak předvídatelné, že se možnost harmonického rozhovoru nad zmíněným dortem a kávou rozplývala jako pára nad hrncem od samého počátku. A já, jakožto člověk nekonfliktní, vyhledávající mírové debaty a konsensus, milující klid, při roztržkách trpící a nedýchající, rozhodně nepřicházím na stránky těchto novin, abych vyvolala jakoukoliv, neřkuli politickou debatu. Takže?
Takže žádný strach, přicházím v míru. Pozorujíc svět, jak prochází svými volbami. Volbami, z nichž ty politické tvoří jen malý kousíček. Volbami, jichž učiní každý z nás dennodenně mnoho. „Vstanu hned nebo až za 5 minut? Co si dám k snídani? Kávu hned anebo až potom? Anebo teď i potom? Jaké ponožky si dnes obleču, dcera se rozhoduje, komu pošle hlas do Star Dance. A pak ty mnohem komplexnější volby typu vzdám to anebo bude Papučový den, i když leje jako z konve? Vzdám to anebo se ještě pořád budu modlit, ať už ta covidová doba zmizí v chřtánu minulosti a já se budu moct těšit na nějaké to Dekování na mostě 27. listopadu? Vnímáte také, že od momentu, kdy ráno oko protřete, činíte jednu volbu za druhou? Tisíce malých rozhodovacích procesů a mezi nimi ty velké, zásadní. Životní. A v zárodku každé té jedné volby je nějaký záměr. Zaměříme svou pozornost na výsledek – na to, co chceme, co máme rádi, jak bychom si to přáli a pak…zvolíme. Jednu cestu či druhou. Nebo jinou…pořád dál a dál. Život je nekonečná série rozhodnutí a voleb.
Založit před necelými sedmi lety hospic byla pro naši paní ředitelku Danielu a zdravotní sestru Miladu volba jít do naprostého neznáma. Z mého pohledu volba neuvěřitelně odvážná (odpusťte, milé kolegyně, že o vás píšu, aniž byste to tušily, ale píšu to, protože si vás za tuhle volbu a vaši práci obrovsky vážím). Z myšlenky, kterou nesly ještě spolu s vrchní sestrou Lucií v hlavě každá zvlášť, než se potkaly, dnes existuje organizace, která lidem umožňuje jednu ze zásadních voleb v životě. Volbu zůstat DOMA v závěru života. Všechno hmotné, co existuje na této Zemi, byla nejprve myšlenka v čísi hlavě. Není to úžasné? Měly myšlenku, spojily svůj záměr a jsme tady. O sedm let později. Písecký Domácí hospic Athelas doprovodil za dobu své existence do tohoto momentu 276 pacientů. 276 příběhů, v nichž blízcí zůstali spolu a drželi se až do konce. I přesto, že to vůbec není lehké. Každým rokem roste počet rodin, které se na nás obrátí. To znamená, že stále více lidí udělá rozhodnutí, svobodnou volbu, zůstat na konci svého života DOMA. A proto tu jsme.
Podpořte nás…
Dává-li vám naše práce smysl, prosíme, podpořte nás. Vězte, že s každou korunou, kterou hospici darujete, věnujete cenné minuty péče těm, kteří si přejí zůstat doma a odejít z tohoto života v kruhu svých blízkých. I jen 50 Kč místo jedné kávy měsíčně pro nás učiní velký rozdíl a pomůže. Každou korunu využijeme poctivě a moudře na péči o naše pacienty.
Číslo účtu: 8491450001/5500 – prosíme, pošlete nám své kontaktní údaje, moc rádi bychom Vám osobně poděkovali. Z celého srdce.
A ještě na okraj pro naše dekové příznivce: dek přes most bylo minulé pondělí v knihovně již 55, zcela hotových a krásných. Ve vzduchu poletuje dalších cca 250 čtverců. Pomalu ale jistě se blížíme k cíli díky vám všem, kdo jste v tom s námi, a zdá se, že svůj záměr – tedy uplést deku dlouhou jako písecký most, naplníme. Ptáte se nás, zda se deka nebude „válet po mostě“. Nebude, natáhneme ji přes zábradlí mostu, jako když si hodíte pléd přes ramena. Pokusíme se to udělat tak, abychom ji co nejméně ušpinili. Tak snad se dílo podaří a možná uděláte rozhodnutí přijít a třeba si i pořídit hezký vánoční dárek pro někoho milého. Dek tam zkrátka bude dost a dost. Dek plných dobrých myšlenek, modliteb a přání. Kouzelných dek.
Těšíme se na vás a z píseckého hospice vám přejeme samé dobré záměry a ještě lepší volby.
Katka Literáková
ZDROJ: http://www.piseckysvet.cz/info/archiv-mesicniku