Domácí hospic athelas Písek

To by člověk neřekl, jak se mu uleví, když může přestat sledovat počasí. Ba co víc, když vítá déšť a při každém zafoukání si může říct, jak je to pěkné, že se ho to vůbec netýká. Prostě se jen přioblékne. Uf. To by člověk neřekl, že mu bude malým kouskem smutno, až si...

Poslední povídání „před dekou“. Poslední týden před dekou. Nezávidím maturantům. Pamatuji si ten pocit. Venku voní šeřík, zpívají ptáci a květnové slunce zve k radosti, všichni se tváří, že svět je normální a mé já, schoulené uvnitř, paralyzované představou, co...

Sedím před prázdným papírem. Opakovaně ťukám do klávesnice pár písmen a zase je mažu. Někdy člověku dojdou slova. Někdy je uvnitř hlavy ticho a prázdno. Někdy přijde pocit, že není co říct. To je taky dobře. Člověk by neměl pořád myslet. Dost to bolí a je třeba si od...

Velikonoční pondělí. Na stole beránek, mazanec od babičky, voskem malovaná vajíčka. Tradice, která mne provází už více než 35 let. I kdybych se snad plazila po zemi, to vajíčko prostě namaluju. Je v tom nějaká prazvláštní slast. Rozpustíte voskovku v takovém...

Athelas: První jarní probouzení… 21.3.2022. Dnešní ráno přineslo první jarní den. Sluneční paprsky se opírají do skleněného okna na protější straně knihovny. Potkávám se s naším osobním Athelasovým Laskavcem, Kačkou Šolcovou a jdeme spolu přes nádvoří probrat...

Už několik nocí nespím. Nemám tušení proč a doufám, že to nebude trvat dlouho, protože už se to pomalu ale jistě začíná projevovat na mých mentálních schopnostech. Co však bezesné noci přinášejí, je čas. Čas rozhovoru se svým nitrem, čas rozhovoru s Bohem, sama...

Ranní probouzející se Písek je krásný, všimli jste si? Most dnes nebyl vidět pod mlhou, lidé na zastávkách nebo spěchající do práce, každý ve svých myšlenkách zachumlaný v listopadovém ránu. Vyspali jsme se o hodinu déle, ale naše duše cítí přicházející temnotu roku....

Na to už je snad trochu pozdě, paní Literáková, ne? Co si ta ženská z Athelasu vůbec myslí? Že si z toho svého „sloupku“ udělá agitku a bude nás přesvědčovat, že máme jít volit nebo snad dokonce koho? A to si jako neráčila povšimnout, že volby už máme přes...

Psssssst! Dneska už o dekách ani slovo! Nebo…? Jeden vtipný nejmenovaný tatínek jedné naší nejmenované sestřičky říkal, že už se začíná bát, že jednou otevře plechovku s pivem a vyskočí na něj pletená deka. Tak já vám dám na chvíli pokoj, jen napíšu pro povahy...

Tuhle větu, milí čtenáři Píseckého světa, možná zahlédnete v následujících týdnech všude možně v médiích. Září se v tichosti překlápí do své druhé poloviny. To znamená, že se přiblížil již 5. rokem celorepublikový čas na podporu hospicové péče. O čem to mluvím? Během...