Domácí hospic athelas Písek

Já vám nevím. Jako by toho nebylo málo. Jako by nestačily uplynulé měsíce a více než rok. Jakoby svět říkal, ještě ne, ještě ne, ještě ukažte, co se ve vás skrývá. Vy víte, o čem píšu. O čem píšou všichni. Jak ten vyplavený sklep a voda crčící ze střešního okna byl...

Také jste si všimli, že „nevím“ je občas takové neakceptovatelné slovo? Dokonce někdo říká, že „nevím není odpověď“. Že vždycky víte, jen to prostě neumíte říct. Tak si přece vyberte! Co chcete, co nechcete, co se bude či nebude dít. Nevím se neříká hezky. Vím, že nic...

Je léto. Překrásný čas, avšak naprosto nejzoufalejší období, v němž bychom po komkoliv chtěli , aby pletl nebo háčkoval, že? Někdy si věci žijí svým životem a my sami budeme s napětím očekávat, kolik pletených či háčkovaných čtverců a později z nich dek...

Také se Vám líbila pohádka O Zlaté rybce, když jste byli malí? Já jsem si představovala, jak bych si přála veliký zámek s krásnou zahradou a nejtřpytivější šaty na světě. A velkou mísu plnou nugety. Postupem času se moje přání proměňovala, dostat se na gymnázium,...

Krásný den z Athelasu Vám všem. Dnes začnu hned zhurta, máme velikou radost! Je to zvláštní pocit, píšete článek do Píseckého světa, vyřknete tu myšlenku o čtvercích a pletení a pak….čekáte. A nevíte. Nemáte nejmenší tušení, kolika srdcí a rukou se ta myšlenka...

Znáte to. S něčím počítáte, na něco spoléháte, něco plánujete. A on si život udělá s těmi vašimi plány, co se mu zrovna zachce. Třeba blbé počasí. Nebo nemoc, když se to nejmíň hodí. Nemoc se koneckonců hodí dost málokdy. Nebo si přijde Covid a zastaví celý...

Usedám k psaní a jsem překvapená, ba dokonce šokovaná, že už je zase o 14 dnů více, že píšu další athelasové povídání do Píseckého světa. Za posledních pár dnů se mnohé, co je očím viditelné, změnilo. Sluneční paprsky zahřály zemi a s ní prosvětlily zvnějšku...